Kam se jen člověk pohne,všude je pavoučí vlákno.Ve městě i na venkově.V domě i na záhradě.
Jdu po cestě mezi keříky a protrhnu ho. Ráno je tam opět. Pilná pavoučí rodinka.
Žena,co si prohlíží květiny a kráčí mezi stromy je pilná,jako dáma pavoučí. Je krásná...Miluje....Usmívá se...Snívá...Když se dívá na hvězdy - určitě na někoho myslí.Když chytá do rukou vítr - posílá někomu pohlazení.Když prší a kapky deště jí padají po tváři - pláče.
Výjde slunce - slzy jí osuší. Je nádherné ráno. Na louce se třpytí kapky rosy. Třpytí se i na pavučině v koutě záhrady.....
Zde hledá